Otázka: Je možné, aby stavební úřad vydal územní rozhodnutí pro nějakou stavbu, i když by byla v rozporu s územním plánem obce?

Odpověď: To samozřejmě podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. možné není, neboť dle § 90 je povinností příslušného stavebního úřadu vždy posoudit, zda záměr investora je v souladu s územně plánovací dokumentací (ÚPD) a s cíli a úkoly územního plánování. Dle § 36 stavebního zákona se ÚPD myslí Zásady územního rozvoje (musejí být schválené pro každý kraj, navazují na systém územních plánů velkých územních celků ÚP VÚC), územní plány obcí a regulační plán. Rozhodně mezi ÚPD nepatří Politika územního rozvoje (PÚR) ve smyslu § 31 až § 35 stavebního zákona, jak už také uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 18. 11. 2009, č.j.: 9 Ao 3/2009–59, takže územní rozhodnutí nelze vydat i kdyby záměr byl schválený v PÚR. Podstatné také je, zda stavba je místním záměrem či nadmístním. Ten první případ musí být v souladu s územním plánem obce či s regulačním plánem a ten druhý se Zásadami územního rozvoje bez ohledu na územní plán obce.

Otázka: Jak může naše občanské sdružení nejlépe ovlivnit změnu územního plánu naší obce, aby to bylo účinné a aby to úředníci a politici brali vážně?

Odpověď:K územnímu plánu se může vyjádřit každý, ale toto vyjádření má různou váhu. Lze se vyjádřit ke konceptu plánu podle § 48 zákona č. 183/2006 Sb. a k návrhu územního plánu podle § 52 tohoto stavebního zákona. Musíte však každý týden sledovat úřední desku, abyste zjistili termíny. Každý občan bydlící na území obce či města může do veřejného projednání podat připomínky. Ale k těmto připomínkám se nemusí přihlížet. Ale tuto možnost využijte, a to jako za sdružení, tak i vaši členové. Čím více shodných připomínek, tím lépe. Důležitější je ale podat námitky, k nimž se musí vždy přihlédnout a odůvodnit, zda byly akceptovány či nikoliv a proč. Námitky mohou podávat majitelé nemovitostí (pozemků a budov), které budou nějakou veřejně prospěšnou stavbou dotčeni. Pokud takové znáte, tak se s nimi domluvte. Třetí možností, a časově nejnáročnější, je podat námitky prostřednictvím zástupce veřejnosti podle § 23 stavebního zákona, a to ve dvou fázích: nejprve získat podpisy od občanů a pak podat tu námitku. Zástupcem může být fyzická i právnická osoba (třeba vaše sdružení), pokud pod svou námitku sežene podpisy nejméně 10 % občanů obce do 2000 obyvatel nebo nejméně 200 občanů. Vytvořte tedy petici s podpisovými archy, nazvěte ji třeba „Věcně shodná připomínka ke konceptu (k návrhu) územního plánu o.... a zmocnění zástupce veřejnosti“, napište základní požadavky v několika bodech s velmi krátkým odůvodněním, uveďte základní údaje o zástupci veřejnosti (jméno, bydliště a datum narození, u sdružení název, sídlo, jméno statutárního zástupce a IČ) a vytvořte petiční arch s kolonkami pro jméno a příjmení, adresu a podpis – viz § 23 odst. 3 stavebního zákona. Současně se sběrem podpisů sepište své požadavky pod stejným názvem a ve stejných bodech, ale s podrobnějším odůvodněním (dodejte třeba i přílohy). Tyto požadavky společně s originály petičních archů (udělejte si kopie) nakonec předejte nejpozději na veřejném projednání. Pak sledujte úřední desku a zjistěte si, jak s vaší námitkou bylo naloženo. Pokud nebudete po schválení územního plánu spokojeni, můžete podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně a žalobcem může být nejen vaše sdružení a členové, ale především získaní majitelé nemovitostí a zástupce veřejnosti.

[zpět na témata otázek a odpovědí]