Otázka: Kdo může podávat vyjádření ke stavbám, které jsou vyhodnocovány podle jejich vlivu na životní prostředí? Může to být kdokoliv?

Odpověď: Podle zákona č. 100/2001 Sb. se různé stavby hodnotí v různým fázích, ty velké ve třech. Investor nejprve nechá vypracovat oznámení o své stavbě, pak dokumentaci EIA a nakonec posudek EIA. Ke všem těmto odborným materiálům se může vyjádřit každý, tj. občan České republiky i cizinec, občanské sdružení nebo soukromá firma či obec. Musí ovšem hlídat lhůty a příslušnou web stránku http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp, na níž lze i několik let sledovat celý vývoj hodnocení. Pro první fázi se připomínky veřejnosti podávají do 20 dní od zveřejnění na úřední desce příslušného krajského úřadu, pro další dvě fáze je pak lhůta 30 dní. Pokud někdo uvede, že s dokumentací EIA či posudkem EIA nesouhlasí, pak může Ministerstvo životního prostředí či krajský úřad svolat veřejné projednání posudku EIA. Proces je ukončen buď hned po první fázi vydáním závěrů zjišťovacího řízení nebo až po třetí fází vydáním stanoviska EIA (souhlasného či nesouhlasného). Pokud občanské sdružení či obecně prospěšná společnost podá k dokumentaci EIA a k posudku EIA své vyjádření a ve stanovisku je uvedeno, že byla tato vyjádření použita, stává se dle § 23 odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb. účastníkem navazujícího územního a stavebního řízení.

Otázka: Stavba má vydané stanovisko EIA podle již zrušeného zákona č. 244/1992 Sb. Je toto stanovisko stále platné a použitelné a pro jaká řízení?

Odpověď: Tento zákon byl sice nahrazen zákonem č. 100/2001 Sb., nicméně na stanoviska vydaná dle starého zákona je nutné pohlížet jako na stanoviska vydaná dle nového zákona. Mají stejný smysl, tj. za určitých podmínek povolují, zda je možné záměr či koncepci realizovat. Podle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. jsou pak stanoviska EIA (bez ohledu, podle jakého zákona vydaná) podkladem pro všechna navazující správní řízení, tj. řízení vedená podle zákona č. 114/1992 Sb., dle vodního zákona, dle stavebního zákona apod. Je tedy zřejmé, že stanovisko EIA vydané dle zákona č. 244/1992 Sb. je povinným podkladem pro jakékoliv navazující řízení, v němž se musí zkoumat, které jeho podmínky jsou použitelné pro příp. vydání správního rozhodnutí a tyto podmínky buď do tohoto rozhodnutí zahrnout či s patřičným odůvodněním uvést, proč zahrnuty nebyly. Důkazem je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2010, č.j.: 1 As 91/2009-83.

Otázka: Co musí občanské sdružení splnit, aby se mohlo účastnit správního řízení o kácení dřevin?

Odpověď: Především musí být založeno podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů a ve svých stanovách musí mít jako hlavní poslání uvedenu ochranu přírody a krajiny. Dále musí splnit přísné podmínky § 70 zákona č. 114/1992 Sb., tzn. podat žádost o poskytování všech informací o zahajovaných správních řízeních či zásazích, v níž uvede věcnou a územní specifikaci. Tuto žádost musí každým rokem obnovovat. Do přílohy takové žádosti musí dát své aktuálně platné stanovy a doklad o zastupování sdružení. Pak musí vyčkat, až mu příslušný správní orgán zašle oznámení o zahájení správního řízení, do kterého se může přihlásit do 8 dní od doručení takového dopisu. Současně ale musí každý týden sledovat úřední desku příslušného úřadu, zda třeba toto řízení nebude zveřejněno pouhým vyvěšením. Pak se musí do 8 dní od tohoto vyvěšení na úřední desce příslušného úřadu do řízení přihlásit. Nesmí se ovšem zapomenout, že správní řízení musí mít vliv na přírodu a krajinu.

Otázka: Co máme dělat, když nestihneme poslat poštou naše vyjádření v termínu, neboť pošta má otevřeno jen do 17 hodin.

Odpověď: Pokud nelze stihnout termín pro poslání poštou jakékoliv podání, tj. vyjádření či odvolání, zvláště z důvodu krátké pracovní doby na poště, pak je možné takové podání poslat tento den (poslední) dle § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. do půlnoci e-mailem či faxem na příslušný úřad a v písemné formě pak do pěti dnů. Je vhodné pak přiložit doklad o poslání e-mailem či faxu. Nejvhodnějším a nejlevnějším řešením je ovšem pořídit si zaručený elektronický podpis, který vyřizuje každá větší pošta. Podpis se musí každý rok obnovit. Tímto podpisem lze pak podání posílat, aniž by bylo nutné chodit na poštu, ovšem mimo odvolání, které je nutné poslat v potřebném množství kopií dle počtu účastníků řízení.

Otázka: Jsou občanská sdružení účastníky stavebních řízení podle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., když jejich účast v něm není výslovně uvedena?

Odpověď: V této věci lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, č.j.: 5 As 41/2009-91, který uvedl, že ani nový stavebník zákon nebrání občanským sdružením za splnění přísných podmínek uvedených v § 70 zákona č. 114/1992 Sb. účast ve stavebních řízeních, neboť toto ustanovení cit. zákona je vůči stavebnímu zákonu speciální. Absence výslovného odkazu ve stavebním zákoně na tuto skutečnost nemá žádný vliv, neboť přednost má speciální zákon před obecným, tj. zákon o ochraně přírody a krajiny před novým stavebním zákonem. Je tak jedno, že v § 109 zákona č. 183/2006 Sb. nejsou mezi účastníky, kteří mohou podávat námitky, uvedena občanská sdružení na ochranu přírody a krajiny. Občanská sdružení ve stavebním řízení tak podávají připomínky či stanoviska.

Otázka: Co máme dělat, když jsme podali odvolání proti územnímu rozhodnutí a namítali i nezákonnosti závazných stanovisek a odvolací orgán již několik měsíců nevydal žádné rozhodnutí a ani usnesení o přerušení odvolacího řízení.

Odpověď: Nezbývá, než k nadřízenému orgánu podat žádost podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., aby provedl taková opatření, která by ukončila nečinnost odvolacího orgánu. Pokud po cca měsíci nebudete mít odpověď tak podejte správní žalobu na ochranu proti nečinnosti odvolacího orgánu (platí se kolek za 1.000 Kč) a v žalobě uveďte, že jste podali odvolání a použili jste procesní opatření proti nečinnosti. Ještě připomínám, že pokud s odvoláním namítáte nezákonnost závazných stanovisek podle § 149 zákona č. 500/2004 Sb., tak je podle odst. 4 povinností odvolacího orgánu si od příslušných úřadů vyžádat vyjádření, kterým buď napadené závazné stanovisko potvrdí (je v pořádku) nebo ho změní (aby bylo podle něho v pořádku). Přitom většina z těchto úřadů nemá zákonem stanovenu lhůtu na vyřízení odvolání proti závaznému stanovisku, takže se musí čekat. Proto je nezbytné, aby sám odvolací orgán vydal podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb. usnesení o přerušení odvolacího řízení do doby získání vyjádření nadřízených orgánů k zákonnosti závazných stanovisek (a to přesto, že v § 149 odst. 4 se uvádí, že lhůta po dobu řešení zákonnosti závazných stanovisek neběží dle § 88 odst. 1, neboť tento odst. se lhůt netýká a jde o mylný odkaz).

Otázka: Když nestihneme podat vyjádření k dokumentaci EIA v termínu do 30 dní od vyvěšení na úřední desce krajského úřadu, můžeme ho poslat později? A jak moc později?

Odpověď: V § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. se uvádí, že se každý občan či právnická osoba může do 30 dní písemně k dokumentaci EIA vyjádřit a že k vyjádření zaslané po termínu nemusí úřad (tj. Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad) přihlížet. Správně by tedy poslední třicátý den měl mít příslušný úřad vaše vyjádření u sebe, tzn. v podatelně nebo by ho měla pošta doručit či byste ho měli poslat e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem. Praxe ovšem bývá volnější, takže je možné až třicátý den své vyjádření odeslat (analogií je § 40 zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád, i když ten se na počítání lhůt v procesu EIA nevztahuje). Podle naší zkušenosti je možné vyjádření poslat i třeba 3-5 dní po termínu, přičemž je vhodné několika věty uvést důvod tohoto zpoždění (nemoc, čekání na podklady od externího odborníka, rozsáhlost dokumentace EIA či složitost problému). Zatím neznáme případ, že by úřad neakceptoval mírně opožděná vyjádření veřejnosti, zvláště když některé dotčené orgány je posílají i několik týdnů později. Lepší je ale termíny dodržovat, tolerance je o 3 dny později. Podobně lze posílat vyjádření k posudku EIA, což upravuje § 9 odst. 8 zákona č. 100/2001 Sb.

Otázka: V jaké fázi procesu EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí) je možné požadovat posouzení variant?

Odpověď: Proces EIA se podle zákona č. 100/2001 Sb. skládá ze tří fází: zjišťovací řízení (řeší se rozsah hodnocení a míra podrobnosti, resp. zda hodnocení je nutné), zpracování dokumentace EIA žadatelem najatým odborníkem a zpracování posudku EIA. Varianty je proto nelépe požadovat hned ve zjišťovacím řízení, přičemž je vhodné je podrobně popsat, aby se žadatel od ní nemohl odchýlit. V závěrech zjišťovacího řízení pak Ministerstvo životního prostředí či krajský úřad mohou po žadateli požadovat podrobné zpracování navržených variant (pokud to žadatel odmítne, pak to musí řádně a věrohodně odůvodnit). Nicméně posouzení variant je možné také žádat i ve vyjádření k dokumentaci EIA, pokud žádná varianta posouzena nebyla (a měla být) či byla posouzena neobjektivně a nepřesvědčivě. Nesprávné či chybějící posouzení variant by měl být důvodem pro vrácení dokumentace EIA k přepracování. Pokud posouzení neproběhne, pak je to nutné vyžadovat ve vyjádření k posudku EIA a na veřejném projednání. Poslední možností je pak podat žalobu proti stanovisku EIA společně se žalobou proti územnímu rozhodnutí.

Otázka: V procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (proces EIA) je výhodnější velký počet účastníků nebo spíše odborné argumenty?

Odpověď: Proces EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. je řízení, které je založena na objektivních odborných podkladech, na základě nichž se hledá přijatelné řešení realizace plánovaného záměru. O něm by tak měly především rozhodovat odborné důvody, stanoviska odborných státních orgánů, ale také zástupců veřejnosti jako jsou obce a kraje či občanská sdružení a jiné instituce a také široká veřejnost. Je proto výhodnější, pokud nějaké tvrzení je podepřeno odbornými argumenty a současně ho podporuje velké množství osob a institucí. Z tohoto důvodu lze doporučit účast nějakého odborníka, který vám může pomoci se orientovat v podkladech a zároveň formulovat námitky, a současně lze formou petiční aktivity získat pro formulované vyjádření hodně podporovatelů. V každém případě je ale nutné dodržet příslušné lhůty pro podání vyjádření: ke zjišťovacímu řízení do 20 dní a k dokumentaci EIA a k posudku EIA pak do 30 dní.

Otázka: Kolik kopií odvolání je nutné poslat, pokud správní řízení probíhá prostřednictvím veřejných vyhlášek?

Odpověď: Podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) je nutné poslat odvolání v potřebném počtu kusů, tj. originál pro správní úřad a kopie podle počtu účastníků řízení, který je uveden na konci správního rozhodnutí. Pokud je správní řízení vedeno prostřednictví veřejných vyhlášek, pak stačí poslat jen originál, který správní orgán vyvěsí na úřední desku. Jestliže používáte zaručený elektronický podpis, pak stačí poslat odvolání jen e-mailem a správní orgán je povinen si ho vytisknout a vyvěsit na úřední desku.

Otázka: Jak se počítají lhůty pro poslání vyjádření podle zákona č. 100/2001 Sb. o hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí?

Odpověď: Řízení o hodnocení vlivů vede Ministerstvo životního prostředí nebo příslušný krajský úřad. Ústředním zdrojem informací je internetová stránka firmy CENIA: http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp. Zde lze nalézt všechna řízení. Lhůty pro posílání vyjádření se počítají od doby zveřejnění na úřední desce příslušného krajského úřadu, takže je nutné v pravidelných intervalech (např. 2x měsíčně) sledovat úřední desku. Informace o všech úkonech se současně zobrazují i na ústřední internetové stránce, která slouží jako kontrola průběhu procesu EIA.

Otázka: Musí mít žadatel pro vydání územního rozhodnutí pro veřejně prospěšnou stavbu souhlasy všech majitelů nemovitostí, resp. vykoupené všechny pozemky?

Odpověď: Pokud se umisťuje veřejně prospěšná stavba, která je v souladu s příslušným územním plánem, pak žadatel není povinen k žádosti o vydání územního rozhodnutí předkládat souhlasy všech dotčených majitelů nemovitostí, neboť majitelem příslušných pozemků musí být až před podáním žádosti o vydání stavebního povolení. Nicméně žadatelé obvykle postoje majitelů nemovitostí k umístění záměru předkládají již v územním řízení, takže lze přinejmenším zjistit, jak dalece je záměr z tohoto hlediska rozporný. Pokud nelze pozemky pro veřejně prospěšné stavby odkoupit přímo, pak je žadatel získává na základě vyvlastňovacího rozhodnutí.

Otázka: Jaká je obrana proti vydání stavebního certifikátu, když nejde o správní rozhodnutí?

Odpověď: Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. v ust. § 117 zavedl možnost zkrátit stavební řízení vydáním stavebního certifikátu autorizovaným inspektorem. Stavební zákon ale nepočítá s odvolacím řízením, pokud by se některý z účastníků řízení domníval, že je nezákonný. Proto je nezbytné podat rovnou správní žalobu ve lhůtě do 2 měsíců od vydání certifikátu (zveřejněním na úřední desce příslušného stavebního úřadu či jeho doručením jako účastníkovi nebo jeho získáním jinak), která je tak jedinou možností, jak proti němu brojit. Důkazem může být např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 36/2011-81.

[zpět na témata otázek a odpovědí]