Otázka: Do kdy jako občanské sdružení musíme podat správní žalobu a musíme mít advokáta?
Odpověď: Správní žaloba se dle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního podává do 2 měsíců od doručení správního rozhodnutí, a to k příslušnému krajskému soudu, příp. k Městskému soudu v Praze, kde má sídlo žalovaný (odvolací) správní orgán. Žalobu může podat jakékoliv občanské sdružení, aniž by muselo být zastoupeno advokátem či právníkem. V podané žalobě na originálu musí ovšem vylepit soudní poplatek, který proti vydání správního rozhodnutí nyní činí 2.000 Kč a proti nečinnosti správního orgánu činí 1.000 Kč. V případě soudní výhry se tyto náklady vracejí, v opačném případě propadají státu. Pokud občanské sdružení podá žalobu ve spojeném územním a stavebním řízení vedeném podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury pak lhůta pro podání správní žaloby je jen 1 měsíc od doručení rozhodnutí (nicméně rozsudek má být pak vydán do 3 měsíců od podání žaloby).

Otázka: Můžeme jako občanské sdružení podávat jakékoliv námitky ve správní žalobě?
Odpověď: Ano, soud se musí každou žalobní námitkou kohokoliv, včetně občanského sdružení, pečlivě zabývat a vypořádat se s ní. Velký spor se vede o to, zda lze namítat jen procesní chyby správních úřadů jako je třeba to, že vám úřad zatajil nový podklad ve spise a neumožnil vám se s ním seznámit a vyjádřit se k němu. Ovšem ustálená judikatura uvádí, že lze namítat i hmotněprávní námitky jako např., že ve spise chybí povinný zákonný podklad, který způsobuje nezákonnost správního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č.j.: 9 As 88/2008-301 konstatoval, že procesní práva občanských sdružení v sobě zahrnují i právo na to, aby se správní orgány s jejich námitkami i odvolacími důvody řádně vypořádaly; jinak by procesní právo účasti v řízení bylo zcela „holé“ a čistě formální, a bylo by tak okleštěno do té míry, že by se stalo vyprázdněným pojmem.

Otázka: Můžeme jako občanské sdružení podat žalobu proti závaznému stanovisku krajského hygienika k hluku, které bylo vydané pro územní rozhodnutí?
Odpověď: Ano, můžete, ale jen jako jeden ze žalobních bodů žaloby proti vydání územního rozhodnutí. Před tím, ale musíte v rámci odvolání podat námitku dle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. proti jeho obsahu či jeho vydání, kterou bude řešit Ministerstvo zdravotnictví. Pokud námitku neuzná a závazné stanovisko krajského hygienika nezruší či nezmění, pak je nutné ho žalovat. Umožňuje to § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. V tomto žalobním bodě musíte popsat, v čem je podle vás závazné stanovisko vydáno nezákonně a proč by měl krajský soud územní rozhodnutí zrušit právě z tohoto důvodu.

Otázka: Kdy a jak může občanské sdružení nebo občané žalovat stanovisko EIA (o hodnocení vlivů na životní prostředí) a proces EIA?

Odpověď: Stanovisko EIA lze žalovat jen společně se žalobou proti vydání územního rozhodnutí pro daný záměr, neboť v územním řízení se především vlivy na životní prostředí záměru zkoumají. Nelze proto toto stanovisko EIA žalovat společně s žádným jiným správním rozhodnutím, ani proti vydání stavebního povolení. Důkazem je např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, spis. zn. 1 As 6/2011. Nicméně stanovisko EIA je podle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. odborným podkladem pro všechna navazující řízení, neboť některé jeho podmínky se mohou některých řízení týkat.

Otázka: Kdy je možné podat žalobu proti nečinnosti správního orgánu?

Odpověď: Před podáním správní žaloby proti nečinnosti správního orgánu je nutné vyčerpat všechny možnosti, zejm. použít ust. § 80 a násl. zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád), tj. poslat žádost nadřízenému orgánu o poskytnutí ochrany před nečinností, či ust. § 16a zákona č. 106/1999 Sb. (právo na informace), pokud žádost není správně vyřízena, takže je nutné podat stížnost. Žalobu je nutné podat podle § 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (správní řád soudní) do 1 roku od předpokládaného vydání rozhodnutí. Je tedy nezbytné pečlivě hlídat příslušné správní řízení a včas podat žádost dle § 80 správního řádu, resp. ve lhůtě do 30 dní podat stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. K žalobě je nutné vylepit kolkovou známku v ceně 1.000 Kč, žalobce nemusí být zastoupen advokátem.

Otázka: Co máme dělat, když jsme byli opomenutým účastníkem správního řízení a rozhodnutí již bylo vydáno bez naší účasti?

Odpověď: Podle § 84 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) může účastník řízení, kterému nebylo zasláno rozhodnutí, podat odvolání do 30 dní od doby, kdy se o něm dověděl, nicméně však nejpozději do 1 roku, kdy bylo rozhodnutí doručeno poslednímu účastníku řízení. Tento proces se týká jen jasných účastníků, kteří si musejí aktivně hlídat průběh správního řízení a pokud se nic neděje, tak zjišťovat důvody, na něž se vztahuje lhůta 1 roku. Pokud jste byli ale opomenutým účastníkem správního řízení, tzn. že jste nebyli vůbec o zahájení řízení informováni, pak sice platí lhůta 30 dní pro podání odvolání (s argumentací o opomenutí účastenství), ale neplatí lhůta 1 roku. Důkazem může být rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2011, spis. zn. 8 Ca 149/2008.

Otázka: Je někde možné získat rozsudky soudů z veřejných zdrojů, třeba na internetu?

Odpověď: Ano, existuje internetová stránka, kde jsou všechny rozsudky okresních a krajských soudů (i Městského soudu v Praze). Tyto rozsudky jsou ale bez odůvodnění, takže je nutné si o ně podle zákona č. 106/1999 Sb. požádat. Rozsudky krajských soudů jsou zde: http://infodeska.justice.cz/subjekty.aspx?typ=SOUD. Rozsudky Nejvyššího správního soudu v Brně, včetně odůvodnění, jsou na této stránce (ve vyhledávači je možné zjistit stav soudního řízení): http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=ZkraceneZneniList. Nálezy (v plném znění) Ústavního soudu v Brně jsou zde: http://www.concourt.cz/clanek/388.

[zpět na témata otázek a odpovědí]