Písemné vyjádření Dětí Země k posudku dle § 9, odst. 8 zákona č. 100/2001 Sb. – podklady s otázkami pro veřejné projednání ve Veselí nad Moravou dne 30. 5. 2006 k posudku (a k dokumentaci) k záměru „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec v rámci posuzování vlivů na životní prostředí.

Toto vyjádření bylo dne 12. 6. 2006 elektronicky zasláno na MŽP, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a stalo se součástí celého procesu projednávání výstavby rychlostní silnice R55 u Bzence.

Krajský úřad Jihomoravského kaje na své internetové úřední desce pod č. j.: JMK 36420/2005 OŽP/Mar/7 zveřejnil 19. 5. 2006 oznámení o zveřejnění posudku na dokumentaci o hodnocení vlivů na ŽP předmětného záměru (úseku) rychlostní silnice R55 v parametrech 25,5/120 a délky cca 18 km. Do 30 dní od zveřejnění může veřejnost k tomuto materiálu na MŽP posílat svá písemná vyjádření, tj. do 18 6. 2006. Současně krajský úřad uvedl, že 30. 5. 2006 proběhne ve Veselí nad Moravou veřejné projednání posudku dle § 17 cit. zákona.

Občanské sdružení Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále jen Děti Země) posílají tímto MŽP v zákonné lhůtě do 18. 6. 2006 níže uvedené vyjádření k posudku (a příp. k dokumentaci), které současně sloužilo jako podklad pro jejich vystoupení na veřejném projednání ve Veselí nad Moravou (tím ale nevylučují, že na MŽP pošlou další písemné vyjádření k posudku do 18. 6. 2006, a to opět e-mailem).

* * * * * *

Souhrnné vyjádření Dětí Země, zveřejněné dne 30. 5. 2006:

1) Děti Země nadále požadují jako HLAVNÍ požadavek, aby MŽP z důvodů povrchně vypracovanému posudku na dokumentaci EIA i posudku na ovlivnění území Natura 2000 a navzdory odmítavému postoji zpracovatelů obou posudků zajistilo dle § 9, odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. v zákonné lhůtě do 30 dní od předání dokumentace posudkářům, dopracování dokumentace o relevantní variantu R55 s využitím námětu Dětí Země, která se ptačí oblasti vyhýbá a prochází především zemědělskou krajinou východně od soustavy obcí a měst na stávající I/55.

2) Děti Země doporučují pro všechny varianty, včetně nové dle jejich námětu mimo ptačí oblast, vypracovat hodnocení vlivu hluku na ptáky (důvody viz výše) a také skutečné vyhodnocení fragmentace území (lze např. s úspěchem využít zkušeností odborníků z Centra dopravního výzkumu v Brně).

3) Děti Země dále požadují vyčkat na výsledek nově přepracované dokumentace EIA do doby, dokud nebude dokončen proces SEA na dopravní sítě (GEPARDI), v němž se KONCEPČNĚ posuzují variantní vedení R55 ve vztahu k ptačí oblasti, resp. provádět součinnost prací na přepracování dokumentace EIA se zpracovatelským SEA týmem a s MŽP.

4) Děti Země na zpracovatelích dokumentace a na investorovi požadují znovu si prostudovat obsah vyjádření ze zjišťovacího řízení a ve zvláštní kapitole se s jejich připomínkami a podrobně uvést řádné odůvodnění, proč některá z nich nebyla akceptována.

5) Děti Země se domnívají, a dosavadní vyjádření státních institucí na ochranu přírody či ČSO jim to potvrzují, že varianta „A“ i (pseudo)varianta „B“ jsou pro vedení R55 nepřijatelné, neboť jsou v rozporu s cíli ochrany Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví.

* * * * *

Zdůvodnění, resp. písemné podklady pro veřejné vystoupení Dětí Země dne 30. 5. 2006:

Děti Země mají několikaleté zkušenosti s agresivním přístupem ŘSD ČR, např. při:

- přípravě dálnice D8 přes CHKO České středohoří na Ústecku, přestože proces EIA neposoudil tunelové varianty a přestože § 26 zákona č. 114/1992 Sb. výstavbu nových dálnic v CHKO zakazuje (dálnice se více než pět let potýká s různými problémy),

- s přípravou dálnice D11 přes NPR Libickýc luh na Královéhradecku, přestože bylo jistě možné toto území s nejvyšší ochranou v ČR obejít či jím projít aspoň na estakádě a ne násypu,
- s přípravou silnice R35 přes okraj ptačí oblasti Komárov na Pardubicku jako evropsky chráněným typem území (ČSO již také podala stížnost k EK), přestože je možné R35 z tohoto území vymístit zcela apod.

Nyní chtějí získat zkušenosti s dalším podivným přístupem ŘSD ČR při prosazení R55 napříč ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví v Jihomoravském kraji. Zatím ale ve „spolupráci“ s MŽP, které má však hrát rolu „nestranného arbitra“ a vyžadovat dodržování zákonů a dohod (např. o posuzování variant).

Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu zaslaly na MŽP do Prahy dne 3. 5. 2006 své písemné vyjádření k dokumentaci. MŽP svým dopisem z 12. 5. 2006, tj. za 9 dní, pak zasílá posudek na předmětnou dokumentaci. Úvodem lze připomenout, že v § 1, odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. se mj. uvádí, že „účelem posouzení vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí“.

* * * * *

Vyjádření Dětí Země k dokumentaci, resp. 29 otázek s komentáři:

Děti Země nepovažují vyhodnocení obou předkládaných variant R55 (spíše jedné varianty s jednou podvariantou v jednom dopravním koridoru) za splnění účelu zákona č. 100/2001 Sb. a jedním ze závěrů zjišťovacího řízení, neboť z koncepčního hlediska nebyly porovnány skutečné varianty uvažované čtyřpruhové silnice, které budou zcela rozdílné (optimálně nad 50 %) ve svých směrových, výškových, stavebních a územně-prostorových parametrech aspoň z 33 % (optimálně aspoň z 50 %).

1) (Ing. Jaroslava Honová – ředitelka odboru EIA a IPPC na MŽP): Posudek byl rozeslán za 9 dní od posledního termínu pro vyjádření. Existuje na MŽP nějaká databáze, z níž lze zjistit, který posudek na dokumentaci byl odevzdán nejrychleji od posledního termínu pro vyjádření k jeho rozeslání? Nemyslíte, že posudek RNDr. Oldřicha Vacka, CSc. a RNDr. Petra Blahníka bude patřit na přední místa?

2) (RNDr. Oldřich Vacek, CSc. – zpracovatel posudku EIA): Jaká je jako držitele autorizace k hodnocení vlivů na ŽP odhadem vaše průměrná délka pro odevzdání posudku a jaká je nekratší délka.

Dle § 19 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. (dále zákon EIA) je zpracovatel posudku povinen posoudit dokumentaci objektivně a v plném rozsahu.

3) (Vacek): Zpracoval jste svůj posudek podle vás podle tohoto ustanovení?

4) (Vacek): Kdo všechno se podílel na textu posudku a v jakých kapitolách?

Dle § 19, odst. 9 zákona EIA může MŽP odejmout autorizaci fyzické osobě, pokud mj. ZÁVAŽNÝM způsobem nebo OPAKOVANĚ poruší tento zákon, neplní povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace. Dle § 19, odst. 10 zákona EIA pak rozhodnutí o odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení, tj. postupem dle § 42 správního řádu na základě podnětu kohokoliv, aby bylo zahájeno správní řízení z moci úřední, přičemž o oprávněnosti podnětu má MŽP vydat sdělení (zda řízení zahajuje či ne) do 30 od jeho podání.

5) (MŽP): Kolik podnětů na odejmutí autorizace již MŽP od roku 2000 dostalo a kolika osobám byla autorizace odejmuta?

Dle § 7 odst. 5 zákona EIA může MŽP navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné. Navrhovat zpracování variant řešení záměru odlišně od schválené územně plánovací dokumentace lze totiž jen výjimečně a na základě zdůvodnění.

Proto jen stěží lze uvěřit tomu, že varianta „A“ je zcela jiná (odlišná řešící jiné dopravní a územní vazby), než varianta „B“, když jejich trasy a hlavní parametry jsou z cca 70-75 % totožné. Jediným odlišujícím prvkem je zakrytí cca 12 km varianty „B“, který nicméně její hlavní negativní vlivy na přírodu a krajinu či biotopy a jedince zvláště chráněných druhů živočichů (chráněných soustavou Natura 2000), vůbec neřeší.

Je tedy s podivem, že ač v závěru zjišťovacího řízení MŽP ve svém stanovisku ze dne 16. 11. 2005 pod č.j.: 6370a/ENV/710/05 na str. 5 dole přímo uvádí, že s ohledem na vlivy na území Natura 2000 je nutné zpracovat „reálné varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území Natura 2000 vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit,“ dokumentace variantu (jak má varianta vypadat je uvedeno výše dle citace ze zákona č. 100/2001 Sb.), která by vyloučila vlivy na tato území vůbec neobsahuje, což je v hrubém rozporu s jedním se závěrů zjišťovacího řízení.

Je nutné jednoznačně odmítnout tendenční tvrzení zpracovatele dokumentace na str. 163 uprostřed, že je „zpracována na záměr ve dvou aktivních variantách (varianta A a B)...“.

6) (zástupce ŘSD): Můžete mi definovat jinou variantu čtyřpruhové velkokapacitní silnice v intencích § 7, odst. 5 zákona EIA? Co musí splňovat, aby byla považována za variantu (využijte příkladu R55 ve var. A a B)?

7) (MŽP): Můžete mi definovat jinou variantu čtyřpruhové velkokapacitní silnice v intencích § 7, odst. 5 zákona EIA? Co musí splňovat, aby byla považována za variantu (využijte příkladu R55 ve var. A a B)?

V podmínce zjišťovacího řízení je na str. 6 uvedeno, že je potřeba „zohlednit a vypořádat všechny požadavky na doplnění, připomínky a podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních (viz přílohy)“. Na str. 163 je ale nutné odmítnout tvrzení zpracovatele dokumentace o tom, že byly všechny „připomínky obsažené v závěrech zjišťovacího řízení byly zohledněny“ .

Přitom z obsahu (a celkového kontextu) čtyř písemných vyjádření ke zjišťovacímu řízení mj. vyplývá, že se od investora stavby jednoznačně očekávalo, že z hlediska vlivů na životní prostředí bude vyhodnocena i reálná směrová (-é) varianta (-y), která (-é) ochrání ptačí oblast Bzeneckou Doubravu – Strážnické Pomoraví.

Jde o tato vyjádření s požadavkem na skutečné variantní posouzení R55, nikoliv fiktivní:

a) odbor zvláště chráněných částí přírody MŽP z 24. 10. 2005 na str. 2 a na str. 3 v bodě 1) s tučným textem,
b) ČIŽP v Brně v poslední větě ze dne 29. 9. 2005 („najít jinou variantu, která by tato území neprotínala“),
c) odbor životního prostředí MěÚ Kyjov ze dne 30. 9. 2005 na str. 1 dole v bodě 1) - vyplývá z kontextu,
d) Myslivecké sdružení Bzenec – Doubrava ze dne 4. 10. 2005 poslední věta.

Investor a ani zpracovatel dokumentace se však k řadě připomínkám nijak zvlášť nevyjádřil, resp. nebylo DZ v dokumentaci nalezeny skutečné důvody, proč varianta R55 mimo ptačí oblast nebude posuzována. Nelze se pak divit, že na tento problém OPAKOVANĚ ve svém vyjádření k dokumentaci upozornily např.: MZe (požadavek na vyhodnocení varianty bez záboru lesních pozemků, resp. s minimalizací tohoto záboru), ČIŽP (až posudkář odpovídá, dokumentarista ignoruje) a MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody.

8) (MŽP): Jak často, procentuálně vyjádřeno odhadem, se stává, že zpracovatel dokumentace ignoruje vyjádření účastníků zjišťovacího řízení? Jak tyto případy MŽP řeší?

Jelikož investor i ekologičtí odborníci s autorizací MŽP opakovaně při předkládání a výběru optimálních variant velkokapacitních silnic v ČR za dobu, po kterou se touto problematikou Děti Země systematicky zabývají, selhali, nechaly si Děti Země i v časové tísni vypracovat dopravně a technicky reálný námět vedení silnice R55 směrově (koridorově) v JINÉ variantě, a to po levé straně řeky Moravy a východně od „soustavy“ měst na stávající silnici I/55, nikoliv západně od ní, jak se investor snaží veřejnosti a MŽP vnutit.

Námět samozřejmě trpí řadou dílčích závad, jako je nízká míra zpracování v podobě detailního vymezení mostů či zakrytých tunelů, návaznosti na stávající silnice jako jsou nově vybudované přeložky či obchvaty (napojení na obchvat Sudoměřic či v západní části Uherského Hradiště), ale řeší zásadní problém: na rozdíl od dokumentace s jejími (pseudo)variantami se zcela vyhýbá závažným střetům s chráněnou přírodou (českou i evropskou) a současně řeší negativní dopravní vlivy na stávající silnici I/55.

K trasování předloženého námětu R55 Děti Země ještě uvádějí, že u Petrova je z hlediska ochrany přírody lepší trasa v jihovýchodní variantě přes sady, než v severozápadní, a že u Uherského Hradiště je zase východní trasa před jihozápadní, kterou je však možné aspoň v některém úseku napojit na obchvat města. Děti Země samozřejmě mohou investorovi a zpracovateli dokumentace (i posudku) dodat další údaje o jejich námětu.

V této souvislosti Děti Země stále trvají na tom, aby jejich námět byl v součinnosti s nimi dopracován do přijatelného dopravně-technického měřítka a v souladu s dopravními vazbami v území (resp. s napojením na buď existující dopravní stavby či v nejbližší době připravené k výstavbě) byl podroben řádnému procesu EIA v přepracované a doplněné dokumentaci, kterou lze v této stávající podobě považovat ne za plně dostačující a za objektivní s vypovídací hodnotou pro rozhodování MŽP. Dokumentaci je proto nutné VRÁTIT zpracovateli k přepracování.

9) (MŽP): Jak často, procentuálně vyjádřeno odhadem, se posuzují varianty záměru, které nejsou v souladu s územními plány obcí a měst či VÚC?

10) (Mgr.Tomáš Šikula – zpracovatel dokumentace): Můžete jako odborník uvést kdo, kdy a na základě čeho stanovil, že se bude posuzovat R55 jen v koridoru stanoveném v nějakém ÚP VÚC a žádný jiný?

RNDr. Oldřich Vacek, CSc. na str. 16 svého posudku uvádí: „Realizace varianty B představuje maximalistické řešení z hlediska ochrany ptáků, ale rovněž savců a obojživelníků.“

11) (Vacek): Stává se vám v posudcích často, že nesprávným způsobem a nesprávných místech používáte nezřízených superlativů? Nemyslíte si, že v této větě jste udělal překlep, neboť jsem přece patří uvést místo varianty „B“ buď nulová varianta anebo varianta nové R55 MIMO ptačí oblast.

RNDr. Oldřich Vacek,. CSc. na str. 17 svého posudku uvádí, že realizací varianty B může být pozitivní na NPP Váté písky a PP Vojenské cvičiště, který spočívá v tom, že R55 obě území propojí v nový biokoridor, což bude mít význam pro udržení biodiversity na uvedených zvláště chráněných územích.

Děti Země v této souvislosti připomínají, žë např. Ing. Vladimír Chour, CSc. z Hydroprojektu, a .s. se v anketě o antiekologický výrok Zelená perla za rok 1996 umístil na pěkném 3. místě, když na veřejném projednávání svého posudku na dokumentaci rekreačního střediska Rajchéřov dne 4. 6. 1996 uvedl: „Jsem odborník závlahář. Domnívám se, že díky svému gymnaziálnímu vzdělání biologie jsem schopen posoudit otázku ochrany přírody... Vztah k přírodě jsem získal od své babičky, která krmila housátka... Výstavbou parku se zvýší potravní příležitost krutihlava (pozn.: silně ohrožený druh, který se specializuje na mravence)... a biodiverzita lokality - přistěhuje se kos černý...“ (zbývá jen uvést, že osvědčení Ing. Choura platí do 31. 12. 2006 a že dotyčná stavba se naštěstí nerealizovala).

Naproti tomu držitel oprávnění k posuzování vlivů na ŽP Jiří Procházka se v anketě Zelená perla za rok 1999 umístil JEN na 8. místě, když v dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí „Těžba vápenců v lomu Velkolom ČS – západ“ z května 1999 napsal: „Těžba nerostných surovin představuje značný zásah do přírodních poměrů, má i své kladné stránky při poznávání přírody.“

Děti Země předpokládají, že RNDr. Oldřich Vacek, CSc. bude za svůj posudek na dokumentaci o R55 patrně někým za rok 2006 navržen do ankety Ropák roku a Zelená perla roku, možná ho po volbách po provedených personálních změnách na MŽP bude čekat i proces odejmutí autorizace o hodnocení vlivů na ŽP...

Řada cenných výroků do ankety Zelená perla také obsahuje posudek na území Natura 2000 od RNDr. Petra Blaníka, zejm. na str. 9 o tom, že výstavbou R55 (tj. vykácením lesa) se zvětší biotop lelka lesního a skřivana lesního, neboť tento způsob zvětšování biotopů za miliardy korun je patrně opravdu nejdražším, jaký si lze představit.

12) (Vacek): Kdo vám prosím poradil, že lze biodiverzitu NPP Váté Písky s PP Vojenské cvičiště zvýšit za několik miliard korun výstavbou R55 a ne za pár desítek tisíc pouhým vykácením několika stromů v rámci plánu péče? Nezdá se vám to neekonomické?

13) (Vacek): Můžete podrobněji rozvést vaši úvahu o tom, že když vámi doporučovaná varianta B silnice R55 zničí biotop lelka lesního, tak je pak nutné (cituji ze str. 18 vašeho posudku) „požadovat okamžitě zahájení managementových opatření v ptačí oblasti, která vytvoří vhodné podmínky pro rozvoj ptačích populací, které jsou prioritním předmětem ochrany“. Nebylo by levnější a z hlediska předběžné opatrnosti a možná i logiky biotopy tohoto ptáka vůbec R55 neničit a tím nevytvářet nějaké jiné někde jinde?

K územnímu plánování: O závaznosti územně plánovací dokumentace se lze dočíst v § 29 až 31 stavebního zákona. V § 30 stavebního zákona se uvádí, že orgán územního plánování sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán ÚP pořídí změnu ÚPD. V § 31, odst. 1 stavebního zákona se pak uvádí, že „změnu... plánovací dokumentace schvaluje orgán, který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace“.

Děti Země k vztahu územních plánů a velkokapacitních silnic v ČR pro ilustraci uvádějí, že
1) při výstavbě obchvatu Plzně pro dálnici D5 bylo nutné provést změnu ÚP VÚC PSRA, která netrvala ani jeden rok od 9. 6. 1993 do 6. 4. 1994,
2) pro silnici R52 Pohořelice– Mikulov bylo dne 13. 5. 2005 po 28 měsících vydáno souhlasné stanovisko EIA, aniž je tato varianta součástí jakéhokoliv ÚP VÚC.

V obou případech byla protlačena varianta ŘSD ČR a v obou případech nehrál rozpor prosazované varianty (D5 a R52) s ÚPD žádnou roli. Není tedy zřejmé a zdůvodněné, proč v případě hledání optimální varianty R55 je to nepřekonatelný problém.

14) (Vacek): Proč si myslíte (na základě jakých zkušeností či příkladů), že nelze změnit územní plán VÚC? Jaké paragrafy a jakého zákona to nedovolují?

RNDr. Oldřich Vacek, CSc. na str. 23 svého posudku na námitku ČIŽP (a dalších institucích na ochranu přírody dále), aby byla posouzena varianta R55 s minimem záboru na lesní pozemky, tzn. např. mimo ptačí oblast, mj. uvádí (cit.): „Z hlediska územního plánování existuje pouze jediný koridor pro umístění rychlostní silnice R55 do území. Navržení trasy rychlostní silnice mimo koridor vymezený územním plánem VÚC bude znamenat rozpor podle § 136, odst. 3 zákona č. 109/2001 Sb. v platném znění, jehož rozhodnutí náleží po dohodě s MŽP Ministerstvu pro místní rozvoj. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozporu vláda.“

V § 136, odst. 3 a 4 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů se v kap. Řešení rozporů uvádí (cit.): Odst. 3: Týká-li se rozpor území Natura 2000 podle zvláštního právního předpisu, 12d) rozhodne o rozporu Ministerstvo pro místní rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního prostředí; nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozporu vláda. Odst. 4: Nepodaří-li se rozpory odstranit dohodou nadřízených orgánů, z nichž jedním je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad nadřízený orgánu, který provádí řízení o stavbách podle zvláštních právních předpisů, předloží Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad do 60 dnů vládě ke schválení návrh rozhodnutí o rozporu.“

15) (Vacek): Kdo vám poradil, abyste stavební zákon, který se běžně mezi právníky i laiky označuje pod č. 50/1976 Sb., uváděl pod č. 109/2001 Sb., které představuje jen zveřejnění jeho úplného znění? Už jste někde viděl, že by zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny byl běžně uváděn pod č. 460/2004 Sb. (pod tímto číslem byla totiž zveřejněna poslední novela)?

16) (Vacek): Jak jste přišel na to, že § 136, odst. 3 stavebního zákona brání posoudit jiný koridor R55 mimo ÚP VÚC? Vždyť se běžně a často používá, zejm. při uzemním či stavebním řízení.

RNDr. Oldřich Vacek, CSc. na str. 26 svého posudku na námitku Správy CHKO Bílé Karpaty v jejich vyjádření k dokumentaci o tom, že chybí posouzení varianty R55 mimo ptačí oblast a přes méně hodnotné biotopy CHKO Bílé Karpaty s menším negativním vlivem uvádí, že (cit.): „... od úředníků a pracovníků státní správy v oblasti ochrany přírody lze očekávat alespoň elementární znalost zákona č. 114/1992 Sb. Paragraf 26, odst. 1, písm. f citovaného zákona uvádí, že „na celém území CHKO je zakázáno stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály“.

17) (Vacek): Můžete prozradit, kdo vám provedl tento šprým, abyste na vážnou námitku úředníků státní správy v ochraně přírody o posouzení varianty rychlostní silnice R55 vedené přes CHKO Bílé Karpaty argumentoval „dálnicí, sídelním útvarem a plavebním stupněm“?

18) (Vacek): Co si myslíte o tom, že vám nikdo dosud neoznámil, že již v roce 2001 MŽP povolilo dle § 43 zákona č. 114/1992 Sb. výjimku k vedení dálnice D8 v CHKO České středohoří a že nyní se řeší (probíhá proces EIA), zda bude vládou povolena DALŠÍ výjimka z cit. zákona, a to v CHKO Labské pískovce k umístění plavebního stupně na Labi v Děčíně.

RNDr. Petr Blahník na str. 9 svého posudku na území Natura 2000 mj. uvádí (cit.): „Případná východní trasa by proto z hlediska lelka lesního nepřinesla zásadní vyřešení situace, poněvadž by rovněž procházela touto ptačí oblastí, byť v nivě řeky Moravy. naopak zde by byly ohrožovány další druhy ptáků, kteří jsou předmětem ochrany této ptačí oblasti, zejm. druhy strakapoudů (moták pochop ani čáp bílý nejsou ani častou obětí střetů s motorovými vozidly, ani na ně nepůsobí výstavba silnice a provoz na ni rušivě). Mělo by být rovněž poukázáno na to, že taková trasa není v současné době realizovatelná, vzhledem k tomu, že § 26, odst. 1), písm. f) zákona č. 114/1992 S., o ochraně přírody a krajiny, zakazuje stavbu silnic dálničního typu na území chráněné krajinné oblasti (varianta, navrhovaná některými nevládními organizacemi by procházela územím CHKO Bílé Karpaty).“

19) (Blahník): Můžete prozradit, kdo vám provedl tento šprým, abyste na vážnou námitku o vyhodnocení varianty rychlostní silnice R55 mimo ptačí oblast vedené přes CHKO Bílé Karpaty argumentoval „zákazem výstavby silnic dálničního typu“ na území této CHKO? Můžete říci, kdy jste naposled (odhadem) viděl § 26, odst. 1, písm. f) zákona č. 114/1992 Sb.?

Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 24. 6. 1999 pod č.j.: M/11862/1137/700/1412/OPVŽP/99 souhlasné stanovisko ke koncepci „Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010“ ke kombinaci variant „Y“ a „Z“. V souvislosti k uvažované stavbě R55 bylo jako ekologicky příznivé vyhodnoceno stávající silnice I/55, na níž by měly být vybudovány obchvaty a přeložky. Stanovisko MŽP naopak nedoporučilo výstavbu nové čtyřpruhové varianty silnice R55 v nyní prosazované trase právě z ekologických důvodů (viz str. 6 stanoviska MŽP, které předpokládá zachování silnice I/55 v úseku Břeclav – Hulín a Přerov – Olomouc a současně její modernizaci; viz též str. 8 stanoviska MŽP).

Děti Země proto marně v dokumentaci hledaly, jak se s tímto faktem její odborný zpracovatel vyrovnal, když preferuje novou R55 mimo stávající I/55, navíc do českým státem i Evropskou unií chráněných územích.

20) (MŽP): Jak často, procentuálně vyjádřeno odhadem, zpracovatelé dokumentace a posudků ignorují předchozí podklady při posuzování záměrů?

21) (Šikula): Jak jste zohlednil ve své dokumentaci výsledek stanoviska MŽP ke koncepci rozvoje dopravních sítí ze dne 24. 6. 1999.

22) (Vacek): Jak velký je podle vás prohřešek, když student ve své diplomové práci či odborník ignoruje předchozí odborné podklady a jiné písemné materiály, nepracuje s nimi, resp. je ani necituje? Je to omluvitelné či nikoliv?

23) (MŽP): Jak dopadlo posouzení SEA pro poslední schválení ÚP VÚC v případě vyhledání koridoru pro R55? Prosím citaci a datum vydání. Jak se zohledňují stanoviska SEA při schvalování ÚP VÚC při procesu EIA?

Ministerstvo životního prostředí ve svém závěru zjišťovacího řízení z 22. 12. 2005 pod č.j.: 300878/710/05 49669/ENV/05 ke koncepci pod názvem „Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury“ (GEPARDI) mj. v bodě 3) na str. 2 dole (a na str. 3 nahoře) uvedlo, že je „třeba variantě vyhodnotit vedení silnice R55 v úseku Rohatec – Staré Město ve variantě s menším vlivem na Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a ve variantě dle ÚP VÚC okresu Hodonín“.

V bodě 11) na str. 4 nahoře pak závěry požadují „posouzení, zda a jakým způsobem GEPARDI zohledňuje možné střety plánované dopravní infrastruktury se zvláště chráněnými územími, evropsky významnými lokalitami, ptačími oblastmi...“

Současně v bodě 12) na str. 4 nahoře je dále požadováno, aby procesem SEA bylo provedeno „posouzení, zda a jakým způsobem GEPARDI zohledňuje problematiku fragmentace krajiny a problematiku průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy a jak přispívá k jejímu řešení“, což se samozřejmě dotýká i trasování R55, zejména investorem, zpracovatelem dokumentace a oběma posudkáři protěžované „(pseudo) varianty B“.

O těchto závažných skutečnost však dokumentace, zpracována odborníky, zarytě mlčí. Nicméně to neušlo laikům a dobrovolníkům ekologického sdružení Děti Země, které proto požaduje, aby bylo další dopracování dokumentace o variantní námět vedení R55 (a jeho vyhodnocení) prováděno v součinnosti se SEA týmem na GEPARDI tak, že se nejdříve vyčká na stanovisko MŽP ke GEPARDI a pak na něj naváže hodnocení variant R55 dle procesu EIA.

MŽP má tedy možnost jako ústřední orgán státní správy v ochraně přírody zajistit vzájemnou součinnost obou procesů vedených dle zákona č. 100/2001 Sb., aby nedošlo k závažné společenské újmě z hlediska zbytečného vynakládání peněz i k ekologické újmě, kdy projektová EIA „se bude snažit „fixovat R55“ před ukončením SEA procesu. Prozatím koordinační úloha MŽP, resp. jeho odboru EIA/IPPC v tomto selhává.

24) (MŽP): Jaké kroky MŽP pro koordinaci procesu SEA na GEPARDI a procesu EIA na R55 dosud udělala?

25) (Šikula): Je pro odborníka s odbornou autorizací MŽP obtížné sledovat procesy SEA, které se týkají záměrů, které zpracovává? Co mu v tom brání, když veřejnosti a laikům to nebrání sledovat.

26) (Vacek): Kdo a z jakých důvodů vám poradil, abyste tuto zásadní námitku Dětí Země ve svém posudku ignoroval? Je to nedostatek času, nízká kvalita vaší odbornosti pro liniové stavby či něčí hrozba?

RNDr. Vacek ve svém vyjádření na str. 36 na námitku Dětí Země (ale také České společnosti ornitologické a státních institucí na ochranu přírody jako je AOPAK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty, ČIŽP a MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody), že by se měla dokumentace dopracovat o reálnou variantu mimo ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a následně ji vyhodnotit, uvádí, že „zahajovat nový proces EIA je nepřijatelné z hlediska ochrany dotčených měst a obcí...“

Na tomto místě je ale nutné připomenout, že špatným počátečným rozhodnutím o nějaké velkokapacitní liniové dopravní stavbě bez řádného a objektivního výběru variant má velký negativní vliv na další přípravné práce. V tomto směru je nejhorší používání tzv. salámové metody, kdy se koncepčně neřeší celé dlouhé úseky, ale jen dílčí, jak se investorovi, ŘSD ČR, namane.

Z tohoto důvodu tak již deset let probíhají diskuse o trasování dálnice D8 v CHKO České středohoří (nyní má zpoždění více než pět let), neboť nebyla posouzena tunelová varianta. Potíže lze očekávat u přípravy obchvatu Frýdku-Místku silnici R48, neboť se vybrala opět špatná (jižní) varianta a ne severní, která není v konfliktu s EVL Profil Morávka. Střety mohou být u ptačí oblasti Komárov na Pardubicku průchodem R35 (již byla ze strany ČSO podána stížnost k EK). U trasování R55 rovněž hrozí to, že ignorováním ochrany přírody (evropské!) se celá příprava, pokud nebude skutečně prokázáno, že „jinudy“ to nejde, také zastaví.

Z dokumentace mj. vyplývá, že u varianty „A“ nejenže nelze vyloučit významný negativní vliv na Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví a že tento vliv bude bezpochyby významný pro dva druhy ptáků, které jsou předmětem ochrany (lelek lesní a skřivan lesní), ale také to, že z dalších druhů by byli negativně ovlivněni dudek chocholatý a bělořit šedý.

Navíc v této variantě by došlo k úhynům desítek jedinců při kolizích s automobily. Varianta „A“ je tedy pro chráněné ptáky likvidační a pro chráněnou přírodu velmi nepřijatelná (fragmentace území, obrovské odlesnění, vliv na krajinný ráz, zásah do řady biotopů živočichů). Uvažované kompenzace jsou chimérou....

Hodnocení (pseudo)varianty „B“ sice vůči variantě „A“ vyznívá příznivě, což byl patrně záměr dopravních a najatých ekologických odborníků, ale jde pouze o iluzi, neboť i tato varianta je nepřijatelná pro její vedení přes dotyčnou ptačí oblast.

Například v dokumentaci zcela absentuje hodnocení dlouhodobého vlivu hluku na ptáky, pomineme-li opět zbytečnou fragmentaci území, zničení částí biotopů ptáků a vliv na krajinný ráz, resp. vlivy po DOBU VÝSTAVBY. V rámci přepracování dokumentace s variantou R55 dle námětu Dětí Země je tak nutné vyhodnotit vlivy všech variant na ptačí populace z hlediska hluku (početnost a druhová pestrost).

V této souvislosti Děti Země upozorňují na článek „Ptáci žijící u rušných dálnic ztrácejí sluch“, který vyšel v Lidových novinách 12. 1. 1999. Podle něho může dopravní hluk (hlavně v noci) závažně narušit biotopy ptáků. Z výzkumu 43 druhů ptáků v blízkosti dálnic, které provedla britská Královská společnost pro ochranu ptáků, mj. vyplývá, že při intenzitě 60.000 aut za den dochází k negativnímu ovlivnění ptáků až do vzdálenosti tří kilometrů od dálnice, při intenzitách provozu 10.000 aut za den (což je případ R55, u níž jsou očekávány průměrné intenzity nad 10.000 voz. jednotek/den) pak do vzdálenosti 1,5 km. Ptáci v této „postižené“ oblasti mají drsnější zpěv, ztrácejí sluch, těžko si hledají partnera a dochází ke snižování jejich počtu druhů.

Je tedy zřejmé, že jakýmkoliv trasováním R55 přes ptačí oblast budou denním a hlavně nočním hlukem, prašností a světelným smogem a v podobě liniové bariéry v příp. varianty „A“ (méně ve variantě „B“) negativně dotčeny prakticky všechny zjištěné druhy ptáků a jejich biotopy (bez ohledu na negativní vlivy jiných živočichů jako jsou třeba netopýři a jejich kolize s auty).

RNDr. Oldřich Vacek, CSc. na str. 46 svého posudku v návrhu souhlasného stanoviska uvádí, že v oblasti ochrany přírody a krajiny (cit.) „investor zajistí zpracování návrhu opatření k ochraně dotčených prvků ÚSES, přesunu biokoridorů a biocenter, navržené přesuny stabilizuje formou zapracování změny ÚSES do ÚPO“.

27) (Vacek): Nemyslíte, že je jednoduší přesunout R55 jako antropogenní část přírody, než část chráněné přírody, kterým jsou prvky ÚSES?

V dokumentaci je na str. 151 uvedeno (cit.): „Vzhledem k charakteru území, jímž záměr prochází (převážně suché borové lesy) je nutno v následujících stupních projektové dokumentace věnovat značnou pozornost případnému vzniku požárů a jeho možnému šíření do okolí.“

28) (Vacek): Myslíte si, že jde o tak závažnou skutečnost, která by snesla zapracování do stanoviska EIA?

V § 5, odst. 3 zákona EIA je na konci uvedeno, že se „posuzuje běžné provozování i možnost havárie“.

29) (Vacek): Myslíte si, že bude možné do stanoviska EIA zapracovat i podmínky, které se týkají havárií na R55 (třeba spojené s požáry či úniky ropných látek) nebo jde podle vás o nepodstatný problém?


Za Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu

RNDr. Miroslav Patrik
člen výboru a vedoucí klubu