Jak to vidím já: Za posledních patnáct let se počet lidí přepravovaných letadly u nás zvýšil asi čtyřikrát. V roce 2005 tvořilo létání kolem devíti procent všech dopravních výkonů v osobní dopravě. Jako spotřebitelé (a příznivci klesajících cen) si zatím příliš nepřipouštíme, že letecká doprava má vedlejší negativní důsledky, které nejsou do ceny přepravy započítávány.

Zdálo by se, že hluk není problém, neboť se za posledních dvacet let velmi zpřísnily normy. Ano, to je pravda, ale na druhou stranu frekvence letů stále roste, takže obyvatelé v okolí letišť jsou hluku vystaveni delší dobu. Navíc se mnohdy musí létat mimo stanovené koridory. Například podle odhadu ekonomů České informační agentury životního prostředí mělo letiště Praha-Ruzyně již v roce 1996 svým hlukem způsobit náklady na zvýšenou nemocnost ve výši čtyř milionů korun. Málokdo z uživatelů letadel si také uvědomuje, že vypouštěním oxidů dusíku ve vysoké výšce přispívá asi ze dvou procent k riziku globální změny klimatu a dále k poškozování ozonové vrstvy.

Z hlediska ochrany životního prostředí se proto letecká doprava většinou řadí na druhé místo hned za silniční. Je proto co nejdříve nutné přistoupit na to, že za některé vedlejší negativní účinky se i zde bude platit. Vedle nově zavedených poplatků za letecký benzin by se třeba mohly více zvýšit i poplatky za vychýlení letadel z koridorů či za výstavbu a rozšiřování letišť blízko měst. Letecká doprava nás na škodách na zdraví a životním prostředí ročně stojí podle odhadů kolem 700 milionů korun ročně. Za situace, kdy se ceny letenek v rámci konkurenčního boje neustále snižují, je tedy nanejvýš nutné více používat ekonomické nástroje i v tomto druhu dopravy. Naše létání by pak mělo reálnější kontury.

Článek vyšel dne 30. 10. 2006 v MF DNES.