Rozhovor s předsedou Dětí Země Miroslavem Patrikem o jeho činnosti v Dětech Země při obraně veřejných zájmů a prosazování účasti občanů na rozhodování.

Někteří ho mají za hlavního ekoteroristu v zemi. Miroslav Patrik ze spolku Děti Země drží v šachu desítku velkých dopravních staveb a chystá referendum kvůli poloze brněnského hlavního nádraží. Ale začíná nezvykle: pochválil úředníky.


* LN Pochvalu úředníků myslíte vážně?

Z ministerstva dopravy nám poslali omluvný e-mail, že o jeden den překročí termín stanovený zákonem. Chtěli jsme od Ředitelství vodních cest dvě banální ekologické studie k chystanému plavebnímu kanálu u Přelouče, a protože nám je nechtěli dát, došlo to až na ministerstvo. A to nám nejenže poslalo omluvu za denní zpoždění, ale už máme jejich rozhodnutí, že ředitelství studie odmítá vydat bez jasných důvodů. Po letech marasmu jsem zapomněl, že úřady bývají k lidem i slušné.


* LN Teď ale kritizujete i dobu, kdy jste sám na ministerstvu působil.

Tři měsíce jsem dělal poradce ministru Vítu Bártovi. Šlo spíš o krizovou situaci - kam ministr a jeho lidé sáhli, tam viděli průšvihy. Nevím, jak by byl Bárta funkční nebo kvalitní, kdyby musel chod ministerstva udržovat 3 až 4 roky.


* LN Po tom všem, co se kolem Víta Bárty a jeho okolí stalo, není spíš ostuda, že jste mu dělal poradce?

Určitě nelituji. Člověk viděl, v jakém rozkladu ministerstvo po Aleši Řebíčkovi (ODS) a jeho lidech bylo a jaké bylo nadšení tehdejších Bártových spolupracovníků něco změnit. Například jsem přišel v září do obrovské zasedačky na jednání a za několik týdnů už pracovalo 15 mladých lidí, kteří makali. Nevím, jak by se to na ministerstvu vyvíjelo dál, ale Bárta se s nevládními organizacemi scházel i večer.


* LN Nebylo to o shánění informací, které mohl politicky využít?

Pokud je někdo schopen shánět si informace ze všech stran, je schopný manažer. Možná to byla jeho záliba, práce s bezpečnostními složkami je s ním spojená. Ale informace nevládních organizací jsou veřejné, v tomto případě se dostaly přímo k němu, nefiltrovaně.


* LN Jaké bylo potkávat na ministerstvu lidi, s nimiž se jinak taháte o informace a jež bombardujete odvoláními a žalobami?

Tehdy tam byla spousta nových tváří. Mluvili jsme spolu se vzájemným respektem, oni úředníci, já jako poradce ministra. Trošku jiná situace byla na stavebních úřadech. Najednou jsem nebyl Miroslav Patrik z Dětí Země, ale poradce ministra. Ta proměna funkcí v přístupu státní správy byla krásně vidět. Ale to byly tři měsíce, krátká doba na hmatatelné úspěchy. Nicméně u dálnice D8 jsem navrhl, aby stát chybějící územní a stavební povolení na posledních pět kilometrů neřešil dvěma řízeními, ale zkusil použít zákon o urychlení liniových staveb. Což se pak skutečně stalo.


* LN To byl ale zásah do vlastních řad, aktivisté by přece přivítali možnost dvou odvolání.

Alibisticky musím říci, že pro mne je lepší účastnit se méně řízení než většího počtu. A spousta kolegů má podobný postoj.


* LN Kolik dopravních staveb teď vlastně držíte v šachu?

Musel bych to spočítat. Tak dvacet správních řízení, některá běží už třeba deset let. Vodní dílo Přelouč snad od roku 2004, brněnské nádraží od roku 2005. A pak je tu tak 15 věcí ve fázi soudních sporů, dálnice D8 přes České středohoří, silnice R55 přes ptačí oblast u Bzence nebo plavební komora u Přelouče.


* LN Jaký je pocit být největším bojovníkem s dopravními stavbami v tuzemsku?

Asi nás fakt není tolik, v nevládním sektoru lze počítat tak do pěti, kdo se specializuje na účast veřejnosti při rozhodování úředníků. Ale já se nepovažuji za kverulanta. Trvám jen na tom, aby se dodržovaly zákony, tzn. především se zohledňovala účast veřejnosti a ochrana přírody a životního prostředí.


* LN Kdy vám někdo naposledy vyhrožoval?

Asi před týdnem, kdy média upozornila, že jsme podali dva rozklady proti stavebním povolením na modernizaci dálnice D1. Údajně Děti Země opět něco blokují. A samozřejmě hned druhý den začaly chodit e-maily. Tak jsem lidem vysvětloval, že si to blokuje investor sám, stavební řízení místo dvou až tří měsíců trvalo šest. Rozklad sice řízení prodlouží o tři měsíce, ale určitě je lepší diskutovat o tom, zda utratit 22 miliard a obtěžovat řidiče sedm let uzavírkami, pokud existuje varianta za osm miliard a práce by trvaly jen čtyři roky.


* LN Vysvětlujete postoje všem?

Na sprosté zprávy neodpovídám. Ale když je cítit, že ten člověk nemá informace, dám mu je. Když jsme ještě měli pevnou linku, tak některé zprávy na záznamníku byly opravdu lahůdkové. V podstatě lituji, že jsem je s výjimkou, která byla použita v dokumentárním filmu Iva Bystřičana pod názvem Dál nic, do jednoho smazal.


* LN Nevadí vám, že vy, člověk z Brna, jenž jezdí i v zimě na kole a preferuje veřejnou dopravu, blokujete stavbu dálnice do Ústí?

Demokracie je systém, kde by se mělo diskutovat a pak rozhodovat. Například jeden spolek z Ústecka napsal soudu, že většina místních je pro urychlenou dostavbu dálnice D8. Ti lidé nepochopili, že demokracie je sice o většině, ale soudní ochrana je o právu, třeba jen jednoho člověka. Soudní spor může vyhrát i jeden člověk proti všem, pokud jsou porušena jeho práva.


* LN Takže jste lidem v Ústí vysvětlil, proč jim člověk sedící v Brně blokuje jejich spojení s Prahou?

Dálnice se týká celého státu, takže ji platí všichni občané. Podle zákona se k ní může vyjádřit kdokoli. Proč by jen místní občané, což je navíc zcela zavádějící pojem, měli mít právo rozhodovat o penězích celé společnosti?


* LN I někteří kolegové ekoaktivisté se ale tváří, že Miroslav Patrik už jde často za hranici...

Naopak, snažím se hranice nastavovat... Možná proto i provokuji.


* LN Děláte to 25 let, nedávno jste slavil padesátiny. Dal jste si limit, co bude poslední nový spor, do kterého vstoupíte?

Říkám si to každý rok, že už budu řešit jen ty rozjeté věci. Ale pak vždy něco přibude, jako teď ta podezřelá modernizace D1. Každoročně si tedy říkám, že bych měl být důsledný v tom, co mám rozděláno, nějakých deset velkých kauz. Ale prostě se stane, že se na mě obrátí lidé s nějakým systémovým problémem, třeba před dvěma lety se spalovnou v Chotíkově u Plzně. A hned jsou z toho dvě nové žaloby.


* LN Jsme u otázky, kdo vás platí.

Klasická otázka. Každý člověk se zabývá tím, na co myslí. Pokud se zajímá o peníze, ptá se, za co žiji. Pokud hájí věcné veřejné zájmy jiných, ptá se, proč to dělám. Myslím si, že by občané v demokratickém režimu měli zasahovat do rozhodování úředníků nebo politiků, které má vliv na život lidí, přírodu, životní prostředí i na způsob utrácení veřejných prostředků. Jsem prostě jeden z řady angažujících se občanů. Nicméně chápu, že některým musí vrtat hlavou, že někdo dělá práci, z níž nemá přímý osobní prospěch. Já ale až tak peníze neřeším, řeším potřebnost a užitečnost. Pokud mi lidé píší, volají a žádají mě o pomoc, pak je zřejmé, že má práce je potřebná – a jsem v tom uspokojený. Mne jako přírodovědce třeba zajímá, proč lidé musejí do přírody stále vrážet další a další beton a ničit cenný veřejný statek, jakým je půda. A pak se stane, že Nizozemci jezdí k nám, aby viděli souvislý les.


* LN Teď chystáte nové referendum o poloze brněnského nádraží...

Tam je situace trošku jiná. Příprava intenzivně probíhá více než deset let, takže se k ní tak trochu vracím z jiného úhlu. Za tu dobu už asi řada lidí zjistila, že můžete mít hory studií, které dokazují, že je možné v Brně nový železniční uzel s novým nádražím postavit o několik miliard levněji, a že se může dokonce stavět po etapách a udržet blízké jedinečné místo s hustou městskou dopravou, nicméně pouhá účast ve správních řízeních stavbu nezastaví. Jen prosadíte, aby se o ní rozhodlo podle zákona. Za těch deset let od minulého referenda se příprava odsunutého nádraží moc neposunula. A právě referendum je účinný nástroj, jak se do hry dostanou občané. Navíc tu máme podzimní komunální volby, kam chodí dost lidí, změnila se hranice pro závaznost obecního referenda a máme to symbolické desetileté výročí od prvního referenda. Stačí do června sehnat asi 22 tisíc podpisů a pak uvidíme, jak lidé rozhodnou.


* LN Připouštíte, že lidé rozhodnou jinak, než chcete?

Výsledek může být samozřejmě různý: lidé budou pro odsun, či pro nádraží v centru. Podstatné je, že o této obrovské stavbě rozhodnou občané, nikoliv vedení Brna v čele s ODS a ČSSD. Ať už by byl výsledek jakýkoliv, samozřejmě by mi nic nebránilo v tom, aby se vybraná varianta schvalovala podle zákona a s ohledem na připomínky občanů. Jinak řečeno, pokud je již nějaké řízení rozjeté, mělo by se dotáhnout do konce.


* LN Kolik by se vedle sebe sneslo Miroslavů Patriků?

Kdyby byl v každém kraji jeden, byl by ideální. Cílem je, aby státní správa rozhodovala podle zákona, ne aby měl člověk radost, že objevil chybu. Když bude fungovat státní správa, není potřeba moc Patriků. Třeba tomu pomůže mraky let slibovaný služební zákon, který zaručí nezávislost úřednictva a současně i sankce proti nim, pokud poruší zákony. Budu pak šťastnější, že mi ubyla práce. Mám spoustu jiných zájmů, třeba teď archeologii. Chápu, že někomu musí vrtat hlavou, že někdo dělá práci, z níž nemá osobní prospěch. Já ale až tak peníze neřeším.


Uděluje Ropáka a bojuje se státem

Miroslav Patrik (50) patří k nejvýraznějším zástupcům spolků, které se projevují při přípravě dopravních staveb z hlediska ochrany přírody. Dlouhodobě bojuje například se způsobem stavby dálnice D8. Je vyhlašovatelem ankety Ropák roku (o největšího škůdce životního prostředí).