Glosa předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o podivné novele zákona o právu na informace a podivném sledování ekologických občanských sdružení, která vyšla v kulturním časopise A2 dne 04.01.2012.

* * * * *

Angažovaná veřejnost se dostává do stále větší izolace. Dokazují to dva příklady z dílny Ministerstva vnitra. V novele zákona o právu na informace se objevil kuriózní nápad, podle kterého úřady mohou žádost o informace zamítnout, když nabudou dojmu, že je obstrukční, neboť žadatel se vyptává až moc často. Pokud se tento šílený nápad uchytí, pak můžeme dát sbohem veřejné kontrole činnosti státu a utrácení našich peněz.

Druhou absurditou je zpráva ministerstva o stavu extremismu za třetí čtvrtletí roku 2011. V kapitole „Levicově-extremistická scéna“ bylo uvedeno, že environmentální scéna se v červenci zmobilizovala a téměř nenásilně bránila kácení stromů na Šumavě.

Po upozornění, že akce byla shromážděním občanů, kterému podle rozsudku soudu policie nezákonně bránila, došlo ke „změně“. Vznikla nová kapitola „Mimořádné události na environmentalní scéně“, téměř doslova kopírující původní text. Přibyla pouze věta, že Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země nejsou extremistické organizace. Problém je vyřešen!

Tedy až na jednu „maličkost“: možná by měl někdo občanům této země vysvětlit, jak je možné, že zpráva ministerstva o stavu extremismu eviduje legální činnost neextremistických občanských sdružení.